Trojmezí

Již delší dobu jsem si sliboval, že pro oddíl (tomíky a malíky) uspořádám jako instruktor nějakou tu akci. Asi po roce a půl, možná i po delší době, jsem se odhodlal a akci naplánoval. Trojmezí mě napadlo docela náhodou, když jsem brouzdal po mapě.

Nevěděl jsem, co od akce čekat, většinu jsem dlouho neviděl a některé z členů ani neznal. Ostuda, hlavně že já sám jsem pořád člen.. :D Každopádně mě docela překvapil počet přihlášených, který byl nakonec 10 dětí. V den srazu se nás sešlo celkem 11. Konkrétně já (Stroužek), má drahá polovička Kačka, Rudek, Chip, Vojta, Miky, Palo, Vašo, Mája, Filda a nemůžu zapomenout na mého taťku, který se k nám nakonec taky přidal.

Sešli jsme se už v 8 ráno. Měl jsem strach, že mě rodiče dětí nenajdou, protože mě moc neznají, no podle trika se jim to podařilo. Následně jsme se vydali vlakem do Mostů. V Mostech se ujal vedení Rudek, který věděl kudy. Starší kluci pelášili nahoru, Filda s Májou je velmi statečně doháněli, a dost často jsem je musel brzdit, abychom jim neutekli o několik kilometrů.

Po prvním větším kopečku nahoru (sjezdovka v Mostech) jsme za chvilku dorazili na chatu Studeničný. Tam jsme si dali nanuky, pohoupali jsme se na rozpadajících se houpačkách a pokračovali směr Gírová. Po cestě jsme hráli slovní fotbal a někteří si povídali o … (nemám vlastně ponětí o čem si to povídali, asi jsem už příliš starý.. :/ :D).

Na Gírové jsme si dali obědovou pauzu, Filda oslavil svůj svátek polévkou a pořádnou malinovkou. Kluci si zaskákali na tramplolíně a střihli si pár bekflipů a Palo vystřihl i ukázkový frontflip. Těžce jsem kluky od trampolíny odtrhoval, ale když se mi to konečně vydařilo, šli jsme již do cíle, tedy na Trojmezí. Zde již se příběh zužuje na pouhou chůzi (čekalo nás ještě cca 7 km). Polskem jsme si cestu zkrátili, jednou špatně odbočili. Toho jsem si naštěstí včas všiml a za dvě hodiny po odchodu z Gírové jsme se octli na Trojmezí. Tam jsme se posilnili dalším jídlem a sladkými nápoji. Vyfotili se u sloupku, který rozděluje Českou, Slovenskou a Polskou republiku a pelášili na autobus.

Pak už nás čekala jen cesta na autobus na Hrčavu. Přišel pro všechny docela táhlý asi 1kilometrový kopec, který jsme všichni s přehledem zvládli a pak už nás čekal jen přejezd autobusem na vlak zpátky do Mostů. Z Mostů jsme dojeli vlakem zpátky do Třince, kde jsme se rozprchli do svých domovů.

Nakonec se sluší říct díky Kačce a tátovi za pomoc na akci a všem ostatním za to, že jsme si akci mohli společně užít. Budu se těšit na další akce.

Hodnocení článku

5

Autor článku:
Stroužek

Členem oddílu 7 let