Sága o Hošťálkové

Letní tábor našeho oddílu je už za námi. Vyvrcholení celého roku. Akce, na které se sejdou téměř všechny děti našeho oddílu i někteří navíc. Dva týdny plné vikingského dobrodružství už skončilo a nám zbyla jenom Sága. Sága o Hošťálkové, soupis zážitků, vzpomínek a příběhů o čtyřech klanech a jejich hrdinech.

Píše se rok 2018 do Dánska se vracejí čtyři klany, které v zimě podnikly výpravu na Island. Každý klan má na mysli jen jedno, a to získat nadvládu nad celým Dánskem, a stát se tak vládnoucím královským klanem. Jaké prapory budou po táboře zdobit Dánský poloostrov? Beran, Havran, Medvěd anebo Vlk?

 

Jak už u nás bývá zvykem, uprostřed prázdnin pořádáme tradiční letní tábor. Letos tomu nebylo jinak, a vydali jsme se, někomu již na známé místo, do Hošťálkové na Vsetínsku. Tábořiště to je příjemné (po nějaké době jsme si odpočinuli od skautcraftu), je vybaveno týpíčkama namísto podsadových stanů, kuchyň a jídelní hangár jsou samozřejmostí. Takovou třešničku na dortu jsme si museli udělat sami, tou byla naše hrázka, která nám celý pobyt sloužila nejenom k omytí těla ale i ducha.

Letos se vše točilo kolem života Vikingů, jejich kultury ba i mytologie. Už první večer se všichni válečníci sešli v kruhu, kde jim duchové zapálili svíčku života. Ta se zkracuje tím rychleji, čím víc lotrovin během života vyvedli. To bohudík, teda Odinudík, ale nebyl poslední zásah nadpřirozena do našeho tábora. Už od začátku se o naše klany zajímali samotní bohové. Bylo jich pět. Odin všeotec, Thor hromovládce, Heimdall ochránce Ásgardu, Freya bohyně plodnosti a bůh falše Loki. Ti mohli klanům za určitou oběť pomoct nebo uškodit. Pomoc mohla přijít ve všech různých aktivitách, které se během tábora konaly nebo v celotáborové hře. V rámci celotáborovky klany sbíraly body, za které mohli rozšiřovat své území. Každé území jim potom přineslo různé suroviny, které mohli obětovat bohům nebo je použít ke stavění svých osad. Body si ale museli „vybojovat“ během dne ve všemožných aktivitách.

 A aktivit, her nebo bojů nebylo pomálu. Na začátku hned po připlutí jsme prozkoumávali terén, místní flóru. Čekalo nás taky pár tréninků boje, abychom si zbytečně neublížili anebo přátelské poměřování sil v tzv. Islandském fotbale. Vikingové nebyli žádné dámičky, a proto jsme se zkoušeli ve všech různých silových nebo vytrvalostních testech, ranních rozcvičkách zakončených v přehrádce. Z kraje tábora měl narozeniny Shaun a tento den byl jenom pro něj. Klany soupeřily v tom, kdo mu lépe navaří (a jako každý rok to bylo vynikající), kdo mu donese více dárků, které Loki rozházel po lese. Abychom neseděli jenom v táboře vydali jsme se jeden den na výlet. Takovou menší túru po okolí na rozhlednu Maruška a zpátky do tábora. V další části tábora jsme hodně bojovali, dobývali vesnice, snažili se ukrást vlajky a zkrátka ubránit své těžce dobyté území. Vše se netočilo kolem bojů a fyzických schopností. Naše Vikingy potkal Softový kvíz, na kterém doběhy sbírali pomocí správně zodpovězených odpovědí na záludné otázky, při něm jsme se opravdu pobavili, ale také jsme navštívili ZOO Zlín, z něhož jsme si krom mnoha krásných zážitků odnesli i hodně nově nabytých vědomostí, které byly otestovány formou Vikingského AZ kvízu. Nakonec jsme se propracovali ke konci tábora k závěrečné bitvě. Ta začala tak, že klany prvně musely najít místo bitvy pomocí různých úkolů a šifer a potom se na tomto místě utkali.

Může se zdát, že jsme na táboře jenom bojovali a hráli hry, ale jak už bývá našim oddílovým zvykem, chtěli jsme naše děti něčemu naučit a proto se během celé doby tábora děti učily všelijakým odborkám. Ať už zdravovědě, bylinám, rozdělávání ohně, silovce, sebeovládání nebo hvězdám, tak i jedné speciální. Drápy moudrého medvěda byla odborka na týden, během něhož nesměl nikdo klít, být hrubý k ostatním, lenivý, neochotný, zkrátka měl se chovat jako moudrý medvěd. Kromě odborek jsme po večerech buďto zpívali u ohně nebo u něj četli severskou mytologii, plnou povídek o bozích a jejich dobrodružstvích.

Beraní klan, který v závěrečné bitvě porazil všechny ostatní klany, ovládl Dánsko. Bylo to těsné. Vlčí klan mu to nedal zadarmo. Z Jarla se stal Král a poslední večer se na jeho počest konala hostina a závěrečný oheň. Sešli jsme se všichni v kruhu, řekli jsme si své zážitky a pocity a smutně vyhlíželi následující ráno. Smutní jsme nebyli jenom my, ale i samo nebe brečelo nad koncem našeho tábora, a tak nám trochu znepříjemnilo balení. Co se dá dělat, jednou to skončit muselo a v našich pamětech zůstala jenom tato sága.

 Sága o Hošťálkové.

Hodnocení článku

5

Autor článku:
Kufi

Členem oddílu 7 let

Zapálený, bláznivý, hrr, věrný, spolehlivý. Prostě velké psisko.