Letní tábor 2019 - part1: Cyklotábor

Jelikož se konec léta přibližuje až nepěkně rychle ke konci, pojďme si připomenout, jak nám léto začalo. Letošní tábor by se dal rozdělit na dvě oddělené akce, a ta první Cyklotábor začala hned první dny prázdnin. A doopravdy to začalo jako správné léto. Kola, vedro, koupání v lomu, obírání třešní do toho příroda národního parku Podyjí, Rakouska a nedalekého Znojma.

Tábor jsme začali, asi jako pokaždé... srazem na Centru. Nastoupili jsme do vlaku a bez nějakých problémů jsme dojeli na místo určení, do Znojma. Město nás přivítalo pořádnou fackou vedra, která později některé srazila na kolena. Něco kolem 15 kilometrů od Znojma přímo v srdci Národního parku Podyjí ve vesničce Čížov se nacházel náš domov na dalších 10 dní, kemp U Švestků. Tam jsme se museli vypravit jak jinak než na kolech, když už jsme je tam měli, a tak nás první den čekala první jízda. První jízda, která mi ukázala, že to zde nebude taková rovina, jak jsem si myslel. Cesta spíš připomínala horskou dráhu, horskou dráhu skrz malebné vesničky s méně malebnými řepkovými poli a cestou lemovanou třešněmi. Kemp spíš připomínal takovou větší zahradu, a celé to působilo hodně útulně a domácky.

Další den jsme vyjížděli brzo ráno, snídani jsme dávali "po cestě", jenom abychom se co nejvíc vyhnuli těm největším hycům. Na plánu bylo zajet na vinici Šobés(šábes) dolů pak na Judexův(Judesův) mlýn a obloukem kolem znojma do nedalekého lomu a zpátky do tábora. Z rána nás sluníčko příjemně hřálo a cesta k šobésu zahrnovala parádní dlouhý sjezd, který se trošku míň parádní zdál drifterovi downhillerovi Chipovi, který si odvezl i bolestivou vzpomínku, v okolí vinice jsme mohli i spatřit úžovku stromovou... nespatřili. Judexův mlýn byl pozůstatek starého mlýnu, u nějž jsme dopřáli trochu blaha naším duším, když jsme se šli zchladit do Dyje. Pak už nás čekaly jenom krásné výhledy a už trošku větší hyc, ale vše se zpravilo v lomu, kdy jsme se zase zchladili v parádní vodě. Večer nás zastihl déšť tak, jsme zbytek dne trávili hraním žolíka ve stanech.

Třetí den tábora, jsme se vydali na opačnou stranu než den předchozí přes Vranov na hrady Bítov a Cornštejn. Dopoledne bylo pod mrakem, bohužel bylo i celkem dusno, ale cesta nám pod koly ubíhala dost rychle. Ve Vranově na náměstíčku jsme dali svačinu mezi některými nenáviděného, jinými zbožňovaného Favorita a jeli jsme dál. Na hradě Cornštejn jsme si dali pauzu a spíš jsme obdivovali hrad tzv. na outdoorový styl, Nedaleko na hradě Bítov, tam už jsme shlédli hrad i na tzv. Indoorový styl a to jeho zbrojnici, kde jsme viděli velkou kolekci mušket a pistolí, a celou dobu nám pan průvodce říkal, abychom navštívili prohlidku v mučírně, tak nevím jestli byla lepší. Večer potom v táboře jsme se byli podívat na zbytek železné opony a dali si "přátelák" v softu, hra která začala parádně se postupně zvrtla a skončila na "přátelské" hromadě. Při hře nám ještě Vašo, svým slovním projevem připomínající polomáčeného spoluobčana zajistil množství hlášek na celý zbytek tábora.

Čtvrtý den, den odpočinkový jsme začali velice ležérně, později jsme vstávali, v klidu jsme si udělali snídani a připravili jsme se na cestu do Znojma. Do Znojma jsme jeli autobusem, a byli jsme za to nakonec rádi prošli jsme si město, podívali se na všechny krásná místa pár kostelíků, náměstíčka, znojemský hrad, z něhož byl fantastický výhled, líbeznou obsluhu v místní palačinkárně :). V hospodě u Šneka, a jelikož byl šnek s náma, tak jsme toto místo museli navštívit jsme si dali, co jiného než .... šneky. Navštívili jsme znojemské podzemí, bohužel nám nevyšla adrenalinová trasa, ale i ta normální byla dost zajímavá, a pro někoho strašidelná ještě nahoře před vchodem. Znojmo kromě všech těchto zážitků nám změnilo tábor ještě v jedné věci, koupili jsme tady Times Up: filmy, karetní hru, kterou jsme od té doby hráli snad každý večer.

Následujícího dne jsme konečně zamířili do zahraničí, k sousedům do Rakous, předchozí den jsme odpočívali a až moc často počítali převyšení, které nás čekalo, a které nakonec nebylo tak strašné. Hned na začátku jsme viděli hrad Hardegg outdoorově. Cesta Rakouskem nám přišla, jako správným čechům, lepší než u nás, lepší cesty, lepší výhled, lepší pole okolo, žádná řepka, celkově se nám lépe jelo. Cestou do Retzu jsme se podívali na Větrný mlýn, takový ten pohádkový, proti kterému bojoval Don Quichote. Město Retz, nás okouzlilo svým náměstím, milou slečnou v Íčku, která mě rychle vysvobodila z mého přepínání do angličtiny ...."tady můžete klidně česky." za co jsem ji vděčný, že tak včas ukončila mé trápení a chvíli vyvolala ve Šnekovi a Macovi, kteří stáli za dveřmi, domění o tom že jsem na tom s cizími jazyky dobře. Zpátky do ČR jsme jeli nám známou cestou na Šobés, bohužel v opačném směru a předtím krásný dlouhý sjezd dolů se stal protivným stoupákem nahoru. Tady to snad bylo největší stoupání za celý tábor, ale i tak jsme ho všichni vyjeli nebo vyšli, to je jedno.

Druhý výlet do Rakouska začal stejně jako den minulý, dolů na Hardegg a stoupákem zpátky nahoru, ale na opačnou stranu než den minulý. Cesta byla kratší, opět jsme se kochali rakouskými cestami, a poli. zpátky jsme se vraceli přes Vranov. jelikož jsme byli v táboře dřív dali jsme si další "přátelák" v softu a trošku times Upu.

Následující den byl zase odpočinkový. Zajeli jsme na Hrádek u Lukova, což je snad jediný hrad, který je zajímavější po přírodovědné stránce než té historické. Krom toho, že je na hradě běžně k vidění Užovka stromová, kterou jsme bohužel neviděli, tak i dost velké ještěrky, plchy jsme viděli v hradu a na vyhlídce jsme mohli zahlédnout Čápa černého jak kroužil nad národním parkem. Pak jsme se zajeli okoupat do lomu, zahráli si Soft/frizbí (námi vytvořená hra) na večeři jsme si udělali halušky a zahráli si večer před spaním Times Up.

Předposlední den tábora jsme si dali i trošku turistiky, pěšky jsme se vydali do Vranova. Někdo říkal, že by to byla fajn cesta na kole, a byla by, pokud by vzápětí cesta neobsahovala kamenitý sráz, skalnatou stěnu, vyvrácené stromy. Tam jsme ještě chtěli najít Cesta nám rychle ubíhala, zvlášť skupince co šla ve předu a hrála s Vašem, jeho Times Up s jeho spešl bodováním, nakonec vyhrál o 18 bodů nad ostatníma. Ve Vranově jsme si dali sváču, na našem dobrém a ověřeném místě na náměstíčku, bohužel už ne Favorita. a později se přesunuli na zámek Vranov. Na Vranově bylo dost lidí, a tak jsme si museli počkat než příjde na nás řada na prohlídku a přišla. Nejvtipnější z celé prohlídky bylo, když v jedné tišší chvilce zaznělo od Stroma: "Tu mají křivé futra o koukej, tam .... to je křivé vidíš?" a později komentář na lustr: "Mají tu snad něco rovné?" Po zámku jsme si zašli nakoupit a odnést jídlo do tábora a připravit se na poslední den.

Poslední den tábora jsme si řekli, že si dáme už takový více táborový, že si zahrajeme pár her, nějaké bodování a pěkně se rozloučíme s tímto místem. Rozdělili jsme týmy, s tím že jeden jsme si udělali takový sranda vedoucovský. Hráli jsme soft/frizbí turnaj, který měl i vlastní statistiky a jedno přerušení, když Danooo nacvičoval hod do brambor, následně jsme hráli myškovanou? asi bych to tak nejlépe nazval. Šlo o to, že ve vymezeném území jste museli někoho donutit dát nohu na zem, kdo zůstal jezdit jako poslední vyhrál. Následovaly přístavy na kolech, kdy se toho všichni dost najezdili a večer pak turnaj v Times Upu. Pak už jsme se jenom pobalili a šli spát.

Následoval den odjezdu, kdy jsme sbalili sebe, stany, vydali se do Znojma na vlak a jeli domů.


Na závěr:

Po několika letech, usilovného plánování všemožných celotáborových her, tvořením kostýmů, zbraní a různých rekvizit na letní tábor jsme si řekli, a dost! Letos.... letos to bude jinak! Trošku si jako vedoucí odpočineme a uděláme si Cyklotábor, a pojezdíme po okolí Znojma. Není divu, že tento nápad inicioval Maco, který tam rok předtím byl, a všem nám vykládal jaké to bude fajné, jak tam je pěkně, jak si budeme třešně kolem cesty sbírat, kde jak dobře vaří apod. Měl pravdu? Ti co byli na táboře mají všichni svoji odpověď. Ti co tam nebyli, tak mají jenom tady ten, trošku delší článek.


Už jsem viděl ledacos, ale tohle ještě ne

Hodnocení článku

5

Autor článku:
Kufi

Členem oddílu 7 let

Zapálený, bláznivý, hrr, věrný, spolehlivý. Prostě velké psisko.