Výprava na Filipku

No, měl to být výšlap na Loučku, což je kopeček kousek nad Filipkou. Je tam velká louka, ideální na hraní her, a taky paráádní výhled, jenže tam chybí chata..takže o tom místě hodně lidí ani neví. Nakonec počasíčko/nečasíčko překazilo naše plány a za pochodu proběhla úprava vymyšlené trasy. Tak jak to teda nakonec bylo?

Večer před akcí jsem se dívala na předpověď počasí a dostala jsem strach, že polovina přihlášených se s takovou ráno nedostaví. Jenže, to by to nesměli být Tomíci! V neděli ráno stálo na nádraží všech 14 odvážlivců, kteří rozhodně nejsou z cukru!

Koupila jsem tedy strašně drahé jízdenky, které jsme vzápětí reklamovala za levnější a nalodili jsme se všichni na palubu Elefantu (nového). Byla to pro mě první akce vůbec, na které jsem byla jako plnohodnotný, zletilý vedoucí, zároveň moje první akce po dlouhé době a pár účastníků jsme vůbec neznala, takže ve vlaku cestou do Návsí proběhlo turbo seznamování. Po 15 minutách jízdy jsme vystoupili a spolu s námi i skupinka důchodců, kteří měli zřejmě za lubem to stejné co my. Byla před námi první výzva - předběhnout důchodce! A tak jsme vyrazili rázným krokem do kopce.

Počasí se zatím drželo, všichni šlapali vzorně krok za krokem a snad jediný kdo zamamral, že už nemůže jsme byla já. Ostatním nechyběla energie na vykládaní vtipů a hádanek, takže "nudná" cesta mezi domama nebyla vůbec tak nudná jak by se mohlo zdát. V závodu s důchodci jsme se dostali do vedení, jenže po chvíli jsme došli do lesa, což znamená jediné...byl čas zahrát si Čísla! To nás kapku zpomalilo a náš náskok se začal zmenšovat. Za nedlouho nás všichni ti dědečkové a babičky začali předbíhat. Myslím, že pohled na to jak my si jdeme a z ničeho nic všichni odhazují batohy a skáčou do příkopy, lehají si na zem nebo lezou za/na stromy hlava nehlava je celkem pobavil.

Vyškrábali jsme se až na vrchol, kde jsme si zahráli i pár jiných her a jelikož už začalo poprchávat (ta předpověď fakt nelhala), demokraticky jsme se usnesli, že se stavíme do chaty, i když to původně vůbec nebylo v plánu. Chata byla z poloviny zaplněná, hádejte kdo ji zaplnil? Ano správně, naši staří známí. Naštěstí i pro nás se našlo místečko. Někteří se najedli svačinky, jiní si objednali polívečku a nikomu se nechtělo ani vstávat od stolu, protože za oknama už lilo jako z konve. V chatě se ale nedá sedět věčně. Proběhlo druhé demokratické hlasování a dohodli jsme se, že si to zkrátíme a půjdem už rovnou na vlak do Hrádku (Gródku).

Pršelo a pršelo, nám to ale náladu nevzalo. Hrát Čísla v pláštěnkách se nám moc nechtělo, tak na řadu přišly zase vtipy, hádanky a coby kdyby historky. Musím říct, že ta podzimní mlha v lese, zima a mokro v botech... není to sice to, co si člověk představí jako idylický výlet, ale má to něco do sebe. Na nádraží jsme trošku zklamaní zjistili, že dnešní závod s důchodci jsme prohráli, protože ti už tam čekali schovaní pod stříškou. No co, oni si zas neužili tolik srandy co my. Domů jsme přijeli o dvě hodiny dřív,zmoklí jak kury, ale vysmátí od ucha k uchu, protože ty naše akce jsou prostě faaajn i v typických listopadových podmínkách.

ps: Na tu Loučku nám to snad vyjde někdy příště, až nebude žádná mlha kazit ten výhled, protože tam to fakt stojí za to.

Hodnocení článku

5

Autor článku:
Wiki

Délka členství není známa