(Až na konec ...Čr!) První Jarní botanická exkurze

... Když jsem se na začátku mého semestru na výšce dozvěděl, že do předmětu Fylogeneze a systém vyšších rostlin musím mít ke zkoušce herbář o sto druzích rostlin, v mžiku jsem věděl jak pomocí akcí s oddílem spojím užitečné s příjemným. ...

Při mých posledních akcích jsem si vždycky stěžoval, že vychytávám to nejblbější počasí (déšť, mlha, chlad). Mno kéž by to tentokrát bylo jenom o počasí. NE, ono když mám mít zas po půlroce akci s malíkama a tomíkama, tak se do toho pustí pandemie Koronaviru. Nebudu si stěžovat, protože Koronavirus zasáhl do mojí akce jenom tím, že jsem se ráno sešel s Beou, Naďou a Ondrou, jako pomocníky jsem měl na akci Jimba a Banja. A Jelikož jsem nechtěl, z důvodu šíření nemoci, tahat tyto odvážlivce pěti různými dopravními prostředky, změnil jsem proto trasu.

Vyrazili jsme tedy vstříc Jahodné. Přes mostek, k nemocnici šupito presto, tempo skvělé, ale kdo by to byl čekal přes jahodnou jsem tempo kazil Já. První kytička Devětsil Bílý, krásný exemplář mě do herbáře a zanedlouho další, Hluchavka a uplně malinký petrklíček. Od kytičky ke kytičce jsme pomalu procházeli jahodnou, tak abych si nasbíral a zaznamenal to co jsme našli. Tím jak jsme opustili jahodnou jsme zase trošku přidali do kroku. z Jahodné na rozcestí Pod Babí horou, odsud směrem na Čantorku k našemu prvnímu "odpočinkovému" místu k ohništi na Vružné. zde jsme sedli zakousli svačin, popili čajů a vydali se dál. Od svačiny se na nás začalo usmívat i sluníčko a do konce výletíku nás krásně provázelo cestou. U obory pod Vružnou nám Banjo doporučila ať jdeme k bráně: "Tam je brána a ony ty zvěře, rády chodí tam k bráně, jsou úplně blízko!" ... No, tak nevyšlo to zrovna, ale Banjo nám to aspoň na mobilu ukázala. Kolem obory jsme došli k rozcestí pod Čantorku, ale to nebyl náš cíl, proto jsme to stočili dolů do vendryně, v příkopě Blatouch, hned jsem ho "ulovil" jak pokémona, zapsal a mohlo se pokračovat, kousek cestou houf sněženek. Pár jsem si jich taky "ulovil" do pokébalu, zaznamenal a zas jme pokračovali, až k jednomu statku, kde při "odchytávání" sasanek jsme na druhém břehu viděli ohradu se Pštrosem, Africkým černým velkým pštrosem. Wou, fakt to nebyl žádný větší kohout, opravdový pštros. Dále jsme došli k Vápenkám, u kterých jsme na chvíli spočli, a pak už nás Banjo zkratkou zavedla zpátky na rozcestí Pod Babí horou, odkud už jsme se vrátili.

Příjemná procházka, nijak náročná. Musím ocenit přístup mého doprovodu při sbírání květin do herbáře, protože nestáli otráveně kolem mě, ale snažili se mi najít lepší a lepší exempláře, za což jim všem děkuju!

Hodnocení článku

5

Autor článku:
Kufi

Členem oddílu 7 let

Zapálený, bláznivý, hrr, věrný, spolehlivý. Prostě velké psisko.