Równica

Tak se nás sešlo 11 na ČD Centrum. Byla to Daptova akce a tak se opět motala kolem námi neobjevených míst.  Cesta vlakem nás měla zavést pouze do Těšína, kde jsme přešli čáru a nasedli do polského busu, ale popořadě.

Do vlaku v Třinci nastoupil Dapta, já, Miky, Vojta, Rudek, Wiki, Chip, Losos, Ania, Stračena a Niki. Vystoupili jsme hned v Těšíně a vydali se přes řeku Olši na polský břeh. Tady se k nám připojila Petra a Lea, takže nás bylo 13. Autobus měl lehké zpoždění, ale to nám nevadilo. Sezení bylo zcela jiné, než u nás a část busu byla uspořádána konferenčně. Po hodině jízdy jsme vystoupili ve městě Adama Małysze kousek od skokanských můstků.

Wisla je pro poláky velké rekreační centrum a má tady i svojí luftovací základnu i polský prezident. Hřeben, který vede na Równicu (takové polské Pustevny) je krásný, členitý a jde nahoru a dolů. Je plný pěkných výhledů do údolí, ale i na další hřebeny z nich některé bychom rádi poznali. Jiný pohled na námi známé hory byl tyky zajímavý. Jako vždy jsme neodolali a zahráli si po cestě čísla.

Równica se vyhoupla zcela nenápadně a my zapluli do jedné z chat, která byla otevřena. V polsku se dušičky slaví více a tak byly skoro všechny zavřené. Občerstvení, tak jak už to tady bývá, bylo výborné (na chatách v Polsku opravdu dobře vaří), ale neskutečně drahé. Za 70 korun bych představoval více než hranolky s kečupem. Myslím, že při placení si každý uvědomil proč je v našich Beskydech tolik poláků.

No den se chýlil ke konci a tak nezbývalo než sejít z prudkého kopce do údolí, sednout na bus a hurá zpět. Akce byla moc dobrá a už se těším, co nás nechá Dapta objevit příště.

Hodnocení článku

Článek zatím nikdo nehodnotil.

Autor článku:
Maco

Členem oddílu 34 let

Velký kávomil obdařený božskou trpělivostí.