Železný Tomík 2016

Už několik týdnů se někteří těšili, že pojedeme opět do Litoměřic poměřit své síly. Počasí hlásili špatné a tak představa závodů, stavění a bourání stanů v dešti nás trochu strašila, ale nabalili jsme kola, nasedli do dodávky a vlaku a ujížděli vstříc černým mrakům.
Letos jsme se rozdělili na mužskou a ženskou část. Holky jely vlakem a kluci nabalili dodávku a uháněli do Litoměřic s ní. Už kousek za Prahou bylo vidět, že se mraky trhají, ale nad Litoměřicemi modro, teplo a vzhledem k tomu, že na polích byly kropící mašiny, tak tu asi nepršelo déle. 
Dojeli jsme na místo a díky zácpě za Prahou trochu později než holky. Hned jsme se dali do stavby stanů. Na to, že to byly zcela dva nové stany jiného typu než jsme zvyklí to šlo hladce. Každý stan byl pro 6 osob s třemi ložnicemi a předsíní. Tak jsme je spojili a získali vcelku velkou zastřešenou halu na společné posezení a pokec.
Zašli jsme se mrknout po okolí, potrénovali na lodích a naučili se hrát hru Mölkky. Pak už jen hajdy na kutě, abychom druhý den mohli podat výkon.
Druhý den probíhal standardně, takže rozdání čísel kdy nám opět zprznili jména. Takže Szlaur byl Salus a tak dále. Nevím zda se to někdy naučí. Pak postupné starty v překrásném počasí. Lea s Klárkou se nejdříve točily jak na kolotoči aby se pak s lodí převrátily. Asi toužili po záchraně z motorového člunu, protože jinak si neumím vysvětlit proč to pak šlo už dobře. Druhé holky Anet s Wiki se rozhodly zase doslova plnit pokyny rozhodčích a tak u bójky značící otočný bod na trati na pokyn "Ták se holky otočíme" udělaly polovičního eskymáka. No co se dá dělat. 
I dík těmto drobnostem jsme letos obsadili nejlépe 5 místo a to je asi nejhorší výsledek za všechny ty roky. To nám nemůže zkazit náladu a tak si zajdeme na oslavnou pizzu a hajdy na kutě.
Ráno balení  a holky na vlak a kluci dodávkou dom. Po cestě ještě kluci navštíví Terezín a zajdou si do muzea pevnostního systému. Boží průvodce. Snad nejlepší prohlídka co si pamatuju. 
Doma pak vybalení věcí na nádraží a zazvonil zvonec a Želtoma je konec. 
Příští rok musíme nějakou cenu urvat. 
Hodnocení článku

Článek zatím nikdo nehodnotil.

Autor článku:
Maco

Členem oddílu 35 let

Velký kávomil obdařený božskou trpělivostí.