72 hodin ve Splitu

Tak jsme se včera v brzkých ranních hodinách vrátili domů z dobrovolnické akce 72 hodin v chorvatském Splitu. Čím vším jsme si tam prošli?
                        Abych vše uvedla na pravou míru hned ze začátku, doba od přihlášení do projektu do momentu výjezdu trvala 11 dní. Což znamenalo, že jsem pěkně narychlo musela vyřizovat spousty informací, a protože čtyři z naší pětice nebyli plnoletí, zádrhel v přijmu informací byl dosti nepřijatelný. 

I přes fakt, že nám nestihla dorazit dobrovolnická trička od ČRDM, se nám ale podařilo vyrazit před půlnocí v úterý 11.10. Cesta trvala něco kolem patnácti hodin, měli jsme menší nehodu, která však neomezila ani jízdu, ani naše zdraví, a kolem třetí odpoledne jsme dorazili na příměstskou atrakci - zámek Klis. Dalo se z něj vidět celé město, které jsme si záhy šli prohlédnout a poté jsme se po dlouhé cestě chtěli uvelebit ke spánku. Z původního plánu přenocovat v dodávce se ale naštěstí vyklubalo večerní putování na naše skvělé ubytování v klášteře ve vesničce Kamen. Nenechte se zastrašit slovem "klášter", zde to nabylo úplně nového významu a ubytování bylo velmi luxusní. Během zabydlování jsme dostali instrukce na další den, takže jsme spokojeně zalomili s vidinou sladkého rána.
                        Ve středu dopoledne jsme se sešli s Marinou, tamní učitelkou a naší koordinátorkou, která nás provedla městem, vysvětlila pravidla, uvedla do děje a oznámila nám, že je akce spojena s církví, takže na plánu dne bylo chození do kostela.  Po mši jsme dostali instrukce na další den a jelikož byl v centru uspořádán zahajovací koncert, šli jsme si ho užít.
                        Ve čtvrtek ráno to vše započalo. Sraz byl naplánován na  8, ale byli jsme jediní, kteří dorazili na čas. Balkánci prostě netrpí zrovna velkou potřebou "ztrhat se". Měli jsme za úkol vyčistit archeologické prostranství pro vykopávky pálením tamních stromů, poté byl oběd a hned na to jsme zamířili do azylového domu pro bezdomovce, kde se kuchtily palačinky, avšak my jsme se pro nadbytečný počet vydali do centra, abychom před mší stihli nakoupit suvenýry.
                        Sobota už byla volnější a veselejší, i přes špatné počasí. Dopolední vyklízení lesů bylo spíše odpočinkové než náročné a poté jsme se zavezli jen na přednášku na splitskou univerzitu. Tamní profesor nás velmi zaujal, neboť nám vyprávěl zážitky z Čech, kde se zúčastnil univerzitní soutěže v konstrukci a testování motorových vozidel. Byli bychom dokázali zůstat dlouho, ale museli jsme na večeři, mši, a poté na párty do domova důchodců.
                        A neděle byla jen o mši a obědě. Zbytek odpoledne jsme strávili na pláži a k večeru jsme zamířili zpět domů, do Beskyd.
                        Celkově musím akci shrnout jako pozitivní, ačkoli nás zarážel přístup a nezodpovědnost v přenosu informací. Nikdo nic pořádně nevěděl, a že by se nějak hrnuli do práce, to taky ne. Každopádně vypadnout z deštivého prostředí do tepla, kde jsme mohli každý den jíst pizzu a hřát se na sluníčku, to stálo za to. A nenechte se odradit slovy o kostelech - byla to zábava! Tamní lidé k víře přistupují úplně jinak než my Češi.
                        Tak snad zas za rok!

Hodnocení článku

Článek zatím nikdo nehodnotil.

Autor článku:
Roura

Délka členství není známa