Čantoryje

Celý týden jsme se těšili na to, že si sjedeme Olzu. Drobný déšť sliboval zdvihnutí hladiny a tedy dobrou vodu. Bohužel , déšť během týdne houstl a byl opravdu vytrvalý. Takže nakonec množství vody v řece neumožnilo jet.

Nevadí. Zajdeme na hory, ráno vypadalo slibně a na Čantoryji jsme dlouho nebyli. Na akci nakonec přichází 7 lidí. Já, Miky a Vojt@, Kufi, Anet, Wiki a Losos, takže samé zdatné kusy. Půjdeme tedy z klubovny přes Jahodnou na Čantorku a zpátky to vezmeme přes Malou Čantoryji. 

Počasí bylo parádní, lidi super a tak byla akce jedna báseň. Navíc jsme po cestě potkali mrtvou zónu, což bylo zajímavé. Nejdříve jsme potkali mrtvou kunu a o tři kroky dál mrtvého slepýše. Oba bez viditelné újmy. 

Cestou dolů nás nejvíc dostala malá Čantorka. Nikdy jsem tam nebyl, ale ten kopeček je opravdu parádní. Strašně pěkné místo. Když jsme byli už nad Vendryní, tak jsme dostali chuť na zmrzku. Hurá dolů. Cesta je však hotové utrpení. Asfalt, prudký kopec, nohy mám v jednom ohni a podle chůze ostatních nejsem sám. Navíc zmrzlina u Motorestu nejede. Kruci. Chuť je však velká a tak jdeme na zmrzlinu do Vitality. Mmmm, ta báječná jahodová chuť, úžasná čokoládová a vanilka. 

Doma. Perfektní den. Nohy, bolí. No po zimě jsme si docela mákli, cca 28 km a vystoupáno 1569 výškových metrů a sestoupáno 1564 metrů. 

Celá trasa je ZDE.


Hodnocení článku

Článek zatím nikdo nehodnotil.

Autor článku:
Maco

Členem oddílu 34 let

Velký kávomil obdařený božskou trpělivostí.