Na skok do starověkého Řecka

Navazujícímu vlaku se zalíbila Bambiho kšiltovka, kterou si nenávratně přivlastnil. Tyhle incidenty však skupinu nezastavily a děti se skoro až rvali o to, kdo bude mít první noc hlídku, aby ochránil ostatní před vetřelci.

Když o den později bohové rozhodli, že je na čase, aby se v Řecku zformovaly čtyři městské státy. Vládkyní červeného Alydosu se stala Bára, která si na pomoc přizvala Kryštofa, Myšáka, Máju, Domiho a Štěpána, který měl dorazit později. Do čela modrého Pátrasu usedl prozatím chybějící Tom a k sobě vzal Naďu, Anet, Šimiho, Edu a Bambiho. V zeleném Knósosu velel po většinu času Maty, pár dní ale převzal jeho zástupce Dodo. K ruce jim byli taky Filda, Maky a Viky. Z vedoucích Kufiho, Kači, Lososa, Stračena, Ani a Míši se stali zástupci Athén a zastávali barvu černou. Nově zformované městské státy dál každý den obsazovali území Řecka podle toho, jak se jim jednotlivé dny dařilo.

Týmy se proti sobě cvičně utkaly v pár soubojích a za pomoci Athénských bojovníků se naučili něco málo z taktické stránky věci. Aby čas odpočinku po bojích využili efektivně, nazdobili své, z domu dovezené, chitóny barvou svého státu. Tím jim ale vyhládlo a začali toužit po surovinách, které se nacházely v lese satyrů – lesních démonů. Šli jim je proto krást. Satyři jim však nic nedali zadarmo. Pokaždé, když některé z dětí chytili, kořist si vzali zpátky a poslali je k Bohům, aby odprosili své hříchy. Hned potom dorazili opozdilci Tom se Štěpánem a doplnili tak řady bojovníků.

Protože je důležité utužit tělo i mysl, v rámci ranní zahřívací aktivity se všichni povinně zchladili ve zdejším potůčku. Psychicky se naladili na vzdělávací vlnu a postupně si prošli kurzy zdravovědy, astronomie a cvičení. V učení se nových věcí se pokračovalo i odpoledne. Naši malí vzdělanci se naučili rozeznávat písmena řecké abecedy a číst slova v řečtině.

Přestala nám téct voda a zvěd přinesl novinu, že na prameni stojí tvor s lidským tělem a býčí hlavou. Děti hned bystře poznaly, že se jedná o minotaura. Rozhodli se ho jít zabít a zachránit tak tábor od žíznění. Na počest jejich vítězství si města vyrobily vlastní vlajky, které se v průběhu tábora střídaly na stožáru. Také přispěli do sbírky řeckých bájí a pověstí tím, že vymysleli pár nových.

Čtvrtý den obývání a dobývání Řecka se nesl v podobném duchu jako den předchozí. Ráno bylo možné nahlédnout do zákoutí geometrie, mytologie a historie. Zástupci států se dozvěděli například to, že aby získaly přízeň bohů, musí pro ně něco obětovat. Vybrali si proto dva bohy a těm postavili chrámy. Tito bohové jim do celotáborové hry přidali schopnosti, o kterých se jim ani nesnilo, a které všichni s nadšením využívali.

Všechno šlo hladce. Až jim přišlo divné, jak lehké úkoly zatím dostávali - na to, že jsou hrdinové Héraklovy úrovně. Aby jim nebylo líto, že Héraklés si svými dvanácti úkoly prošel a oni ne, připravil si je pro ně místní král taky. Museli:

- zabít nemejského lva a svléct jeho kůži

- najít v poli ztracené chrastítko, kterým zahnali stymfálské ptáky a následně se je snažili střelit lukem a šípy

- poprosit o vydání kerynejské lani se zlatými parohy

- zabít lernskou hydru vyluštěním několika logických úloh

- zvládnout kondiční překážkovou dráhu a dohnat tak erymanthského kance

- porvat se s dobytkem obra Géryona na fyzicky náročnější dráze

- zkrotit krétského divokého býka jeho vymydlením v lavoru s vodou

- uvázáním uzlů zkrotit a přihnat Diomédovy lidožravé koně

- uvařit lektvar lásky pro královnu amazonek, vystřílet si její srdce a získat její pás

- obelstít Atlanta, aby od si od nich vzal zpátky oblohu a vydal jim zlatá jablka ze zahrady Hesperidek

- vyčistit Augiášovy chlévy dobrovolným praním svého oblečení

- přivedení Kerbera, psa krále podsvětí, se nakonec vyhnuli

V plnění úkolů jim sice pomáhali bohové, ale chtěli si jich udobřit ještě více. Z modelářské hlíny si proto každý vyrobil číši, do které mohl bohům obětovat suroviny vytěžené na mapě. Následně se všechny týmy utkaly najednou v Trojské válce a lstivě postavili trojského koně.

Přišel čas zúčtování. Teď se ukáže, který stát má nejlepší bojovníky. Předchozí den totiž všechny týmy získaly stejný počet bodů. Musel rozhodnout boj jeden na jednoho s meči či tesáky v aréně, kde předtím mohli děti trénovat. Po vítězství Alydosu se šlo na procházku po okolí. Smočili se v jezeře a užili si poklidný den mimo tábor. Volný program následoval i po návratu. Kdo chtěl, mohl hrát softball, střílet z luku, bojovat, hrát deskové hry, nebo si třeba jen povídat s ostatními.

Další den ráno jsme ale hezky naběhli zpátky na předchozí režim. Procvičili základy tábornictví, pořádně si dali do těla a naučili jsme se lépe pracovat s logickými úlohami. To dětem pomohlo i při kolonizování nových městských států, přičemž museli přemýšlet nad tím, jak rozluští šifry, které skrývaly jejich názvy. Aby putování mezi městy nebylo málo, vydali se směňovat suroviny a peníze do přístavů, kde je obchodníci prodávali a zkupovali za různé ceny.

Počasí na Balkánském poloostrově je proměnlivé a večer nám nedovolilo usednout k tradičnímu ohni s kytarou a knížkou v ruce. Místo toho jsme před bouřkou schovali v jídelně a stmívání si užili po boku deskových her.

Jediné štěstí bylo, že den poté nepršelo, protože do Pátrasu, Knósosu a Alydosu plánovali zavítat vzácní hosté, kterým děti chystali hostinu. Vybrali si své suroviny a využili dovedností, které se naučili na lekci tábornictví. Vlastnoručně připravený oběd si kromě hostů vychutnali i samotní kuchaři a všichni pak byli najezení a spokojení. Spokojení byli taky oslavenci Domi a Šimi, kteří byli na počest uplynutí devíti let od jejich narození devětkrát praštění o štít a dostali velké čokoládové překvapení.

Další den ráno se z našich Řeků stali farmáři. Starali se o svou úrodu, vzájemně si kradli produkty a dobytek a obchodovali na trhu se šmelířem Albertosem. Ten ale občas měl nevýhodný kurz, proto musely děti smlouvat o ceně. Z farmářů se stali opět bojovníci, kteří se utkali v bitvě u Thermopyl. V zastoupení dvou skupin strhávali věže ze soupeřovy základny a snažili se jim za hradby hodit dynamit.

Protože v táboře začala panovat únava a touha cestovat, zajelo se do Tábora s velkým ,,T“. Děti tak měli možnost projít si tohle krásné město, navštívili muzeum čokolády a marcipánu a nakoupili dobroty. Po tomto náročném dni všichni lehli a spokojeně usnuli.

Další den začal dalšími boji. Tentokrát boji o vlajky. Každé město obsadilo jednu základnu, snažilo se ubránit svou vlajku a zároveň ukrást vlajku cizí. Zároveň v celotáborové hře to začalo jiskřit. Území jednotlivých států se k sobě přiblížila tak moc, že na sebe jednotlivá města zaútočila. A kdo získal sporné území? Přece ten, jehož zástupce byl lepší na meči.

Po tomto činu byly děti poslány do podsvětí. Za měsíčního svitu se snažily vyhnout bludným duším a zachránit své milované. Kdykoliv, když je duše uviděly, připravily je o život a poslaly je spát.

Tramtadadá! Olympiáda začíná! Vyvěsily se všechny vlajky a naši olympionici běželi každý za sebe vytrvalostních dvanáct minut. Poté si vyzkoušeli sporty jako je lukostřelba, sprint, hod diskem, hod oštěpem, vis a trojskok. Následovaly zápasy s mečem a hlasatelská soutěž, v rámci které se děti naučili básničku, kterou pak veřejně přednášeli. Tenhle slavnostní den byl zakončený kulturní vsuvkou formou divadelních inscenací, které si děti během svého volného času připravily.

Athény se rozhodly, že chtějí rozšířit své politické řady. Jednotliví občané se proto utkali v krátkých minihrách, během kterých byli postupně vyřazováni. Na konci zůstali jen tři nejstatečnější a nejvhodnější kandidáti. Shodou okolností to byli kapitáni našich třech týmů. Obhájili tak svou roli a získali si ještě větší uznání ve svých městech.

V následující hře se vždy jeden tým s pomocí Athéňanů snažil ochránit hodnostáře na pouti do Syrakus před dalšíma dvěma útočícími týmy. Čas jsme si zkrátili taky hraním hutututu bez hutututu a před finální bitvou se pořádně posilnili obědem.

Finální bitva započala. Alydos, Knósos a Patras se utkaly na blízké louce o to, kdo bude vládnout celému Řecku. Stát, který Řecké území ovládal nejdelší dobu, převzal moc. Tímto vítězem a také vítězem celotáborové hry se stal tým Alydos, jehož kapitánka díky tomu na slavnostní hostině usedla na trůn. Jedlo se, pilo se a slavilo. Řekové si na počest nové královny vychutnali placky s masem, zeleninou a salátem. Chybět nemohl ani závěrečný oheň.

Do nového dne se děti probudily zpátky v realitě. Už to nebyli Řekové, ale zase tomíci a malíci. Bylo totiž potřeba uklidit tábor a nachystat se na cestu domů. Dva týdny utekly jako voda a všichni jsme si odnesli mnoho nových poznatků, zážitků a utužených přátelství.

PS: tábor byl provázen pečícími schopnostmi vedoucích. Šéfkuchař Losos se rozhodl sdílet svůj recept na kišczok, který měli děti možnost ochutnat na jedné ze snídaní.

- 3 hrnky hladké mouky

- 2 hrnky cukru krupice

- 1 celou kyšku

- 1 hrnek oleje

- 1 prášek na pečení

- 2 velké lžíce kakaa

- 2 vejce

- vše umíchat a upéct

PPS: vrchní velitel armády Kufi se rozhodl sdílet recept na meče:

- sklolaminátová tyč (tesák – 60cm, jednoručák – 1m, bastard 1,2m)

- evamatka 6mm na strany po proužcích – dvě vrstvy, lepit smarkem (chemopren)

- záštita a hruška (koupit)

- olepit dokola kobercovkou, potom podélně

- nabarvit akrylátovým matem

- přestříkat lakem

PPSS: vše na meče je k sehnání na Hůrka :)